Jdi na obsah Jdi na menu
 


Podzimní kolo hry plamen Chrást

Podzimní kolo hry Plamen Chrást

10. 10. 2015

 

Nastal den D. Týden po prvním závodu požárnické všestrannosti v Žichlicích, který byl pro nás tak trochu tréninkovým, je načase zabojovat o umístění v dalším ročníku hry Plamen. „Braňák“ na nás tentokrát čeká až v Chrástu. Ten se nachází nedaleko naší oblíbené řeky, proto předně dva z členů týmu starších dostávají jasné instrukce: „Honzo, Klárko, je tam výhled na Berounku, tak ne abyste se kochali!“

S Kuckátem přijíždíme k místnímu fotbalovému hřišti a vyrážíme vstříc chladnému počasí. To má ostatně za následek i nachlazení Matěje Kapra, který má proto na místo dorazit až později s rodiči. To sourozenci Šebkovi pro změnu nedorazili vůbec, takže nastalo malé dilema se složením družstva „B“ u mladších. Chyběli nám dva závodníci, zatímco u starších jeden přebýval. Trio capartů Kamilka-Verča-Jindra tedy dostává na starost Pavel a tato čtveřice dnes poběží mimo soutěž.

Nejprve nás čeká štafeta požárních dvojic. Obě družstva mladších vybíhají současně. Béčku v této disciplíně vypomáhá kromě Pavla i rovněž lehce přerostlý závodník Filip. Áčko má na postu kapitána Tomulu Plevku, první dvojicí je Kikina (hadice) a Tom Walter (proudnice), druhou Matěj (motá) s Ondrou (stahuje). Jejich lepším časem se stalo 79,26s z prvního pokusu, což byl nakonec čtvrtý nejlepší výsledek v kategorii.

Starší dnes tvořily jedno družstvo. Ve štafetě jsme tentokrát neměli pro obě dráhy společného kapitána – u jedné pětice jej běžel Michal, u druhé Jirka. První skupinu pak dále tvořili Marek a Honza a Jana s Klárkou. Druhou David s Andrejkou a Lukáš s Filipem. V malém hornobělském souboji zvítězil první mančaft a právě jeho čas 60,35s se nám započítával.

Zatímco naši nejmenší v doprovodu Pavla už se pomalu vraceli z tratě ZPV, starší teprve čekali na své odstartování.

Mladší Áčko mezitím zápolilo - zejména se střelbou a lanem, za které jediné získali trestné body.

Velmi obdobně na tom později byla i první pětice starších. Té druhé se bohužel nezdařila i topografie a zdravověda.

Z Chrástu jsme si nakonec odvezly dvě potencionální bramborové medaile – zda nám i zůstanou, nebo si na jaře dokážeme vybojovat stupínky nejvyšší, anebo to celé dopadne ještě úplně jinak, to je zatím ve hvězdách. Už teď je ale jasné, že do onoho květnového víkendu budeme muset na trénincích pořádně zamakat.