SDH Horní Bělá

Vše začalo jednoho dubnového dne roku 1886, kdy se několik dobrých občanů z Horní i Dolní Bělé rozhodlo, že by bylo hodno založit zde – jak tomu bylo již v jiných obcích – společný hasičský sbor. Jenž by sloužil nejen ochraně majetku zdejších občanů, když červený kohout zakokrhá, či se přižene velká voda, ale jakož i při dalších možných i nemožných nebezpečenstvích.

První výbor tohoto sboru se pyšnil jmény našich občanů,pánů: Aula, Dicka, Šebesty, Širokého, Tupého a Vrchlavského. Sbor počal vzkvétat. Brzy se ke sboru přidružili obce Loza, Lité a Mrtník. Byla zakoupena první stříkačka - tehdy ještě na ruční pohon – jenž byla umístěna právě zde u nás a to v kolně obecní kovárny.

Po několika letech se přidružené obce opět odtrhli a mezi Horní a Dolní Bělou začal vznikat spor, který vyvrcholil dne 27.8.1906, kdy okresní soud přiřkl stříkačku Dolnobělským, protože Hornobělský výbor byl méně funkční. To jsme samozřejmě nemohli jen tak nechat. Co bychom to byli za hasičský sbor, kdybychom neměli stříkačku!!!! A tak jsme si v roce 1907 zakoupili novou stříkačku za 2100 korun. A ta už byla jen naše. A tím byl také 1.10.1907 oficiálně ustaven sbor dobrovolných hasičů v Horní Bělé.

Zakládajícím členem sboru se stal s příspěvkem 20 korun pan Choura – bývalý okresní tajemník z Manětína. Po jeho vzoru se tentýž den přihlásilo ještě 36 členů. Sbor se tak mohl 15. listopadu 1907 přihlásit k Župě Manětínské a ustavit nový výbor, jenž sestával z pana Vojtěcha Aula jako starosty sboru, pana Josefa Marka ve funkci velitele sboru, pana Antonína Vrchlavského jako náměstka velitele, pana Josefa Piškule jako jednatele, pokladníkem byl ustaven pan Josef Mádr a dozorcem náčiní pan Josef Tupý. Dalšími členy výboru byli: Jakub Tupý, Matěj Kraus, Václav Pešík, Jan Pašek a Josef Růžek.

Výbor ihned objednal pro všechny členy výzbroj a výstroj za 709 korun. To se samozřejmě, vzhledem ke skutečnosti že sbor teprve rozjížděl svou činnost a tedy neměl dostatek finančních prostředků, neobešlo bez sponzorských darů.

Dne 10. července roku 1910 se konalo první veřejné cvičení, kterého se měli tu čest zúčastnit sbory Dolní Bělá, Dražeň, Hvozd, Korýtka, Krašovice, Lité, Loza, Mrtník, Nekmíř, Pláně, Štichovice, Tatiná, Trnová, Zahrádka a Žilov.

Rok 1914 byl jedním z nejtěžších kdy z naší obce muselo narukovat celkem 180 mužů. Ze čtyřicetičlenného sboru to bylo 23 bojeschopných mužů.

V roce 1927 se zastupitelstvo obecního úřadu rozhodlo pro stavbu vodovodu a v témže roce byly zahájeny přípravné práce. V roce 1928 bylo zřízeno prameniště v Mostickém obecním lese, kde byli zachyceny prameny. Po zřízení prameniště bylo započato také se stavbou vodovodu. Dne 5. října 1929 již tekla voda potrubím do rybníků, které byly toho času značně vyschlé. V obci bylo připojeno na potrubí 8 hydrantů, které měli význam okamžitého použití při požáru.

V roce 1931 bylo postaveno hasičské skladiště, jenž je dnes skladem Obecního úřadu a v témže roce byl zhotoven naviják na hadice.

V roce 1937 bylo usneseno založení divadelního odboru, jehož členy se stávají Aul Václav, Podlena Jaroslav a Zelenka Josef. Sbor převzal jeviště od divadelního spolku Tyl, který v této době již pozbyl činnosti.

Vzhledem k nastávající 2. Světové válce zasedl výbor 3. července ke své poslední schůzi roku 1938. Další se konala až 5. ledna roku nastávajícího. Hasičský sbor byl přejmenován na Hasičskou jednotu. I když omezeně, přesto se ve sboru pracovalo i během samotné války.

 Během let 1943 – 44 veškerý kulturní život v obci ustal. Činnost sboru nebyla žádná, neboť členové se nescházeli. Dne 30. června 1945 Sbor svolal první poválečnou valnou hromadu, které se zúčastnilo 17 členů. 18. září byla zakoupena motorová stříkačka PS 8, která stála 26 025 Kčs. Občané obce ve sbírce sebrali 20 000 Kčs, 6 025 Kčs zaplatila obec.

 V padesátých letech, kdy byla provedena měna koruny, lidé o veřejnou činnost neměli zájem. V roce 1956 byl postaven sušák na hadice u hořejšího rybníka. 2. června 1957 bylo konáno na sokolském hřišti cvičení ku příležitosti výročí 50 let založení sboru. Byl proveden útok s motorovou stříkačku mladšími členy pod vedením Josefa Nováčka a staršími členy pod vedením Františka Paška st. se starou stříkačkou, kterou si půjčili z Vrtba.

 O dva roky později byla provedena výměna členských legitimací. Byl také ustaven okrsek v Loze a náš sbor se stal jeho členem. Při okrskové soutěži v Loze se družstva mužů i žáků umístili na prvních místech. Odstoupili starší funkcionáři a nastoupili mladí a u hořejšího rybníka byl postaven nový sušák na hadice.

V roce 1964 byl postaven nový kulturní dům. A o dva roky později byla zahájena přestavba a přístavba staré požární zbrojnice. Rok po té byla ukončena.

V roce 1969 v létě při požáru lesa se stal těžký úraz našemu mladému členu Václavu Krausovi. Při dovážce vody na požářiště se převrátil fekál, na kterém seděl a přimáčkl mu nohu, ta mu musela být amputována. Celý případ projednával okresní soud. Po tomto úrazu částečně stagnovala činnost našeho sboru.

Rok po nešťastné nehodě bylo družstvo našich mladých požárníků přihlášeno do hry Plamen a pod vedením Miroslava Švamberka a Josefa Nováčka se na okrskovém cvičení v Loze umístili na 2. místě.

Roku 1973 byl pro družstvo žáků uspořádán stanový tábor u Porajtu na 3 dny. V tomto roce jsme dostali motorovou stříkačku PPS 12. Stříkačka PS 8 byla předána do Hodovíze.

Po třech letech 4. srpna 1976 jsme od okresní inspekce požární ochrany obdrželi Autocisternu CAS 25 na podvozku Škoda RTHP, v hodnotě 240 000 Kčs. Cisterna byla umístěna do garáže po ČSAD ve stodole u Nágrů. Již 18. září se pětičlenné družstvo zúčastnilo s CASkou nočního memoriálu pana Pokorného v Plasích. Vyzkoušeli nový stroj a z dvaceti družstev obsadili  8. místo.

10. června roku 1977 se konala slavnostní schůze k oslavám sedmdesátiletému výročí založení a sbor dostal čestné uznání od krajského výboru požární ochrany. O rok později se sbor zúčastnil záchranných prací při povodni v Dolní Bělé. Byl také postaven stožár se sirénou u zbrojnice a 12 našich členů získalo odznak Vzorný Požárník třetího stupně.

V roce 1981 mladí požárníci pod vedením Václava Peška ve hře Plamen získali 1. místo na okrese Plzeň – sever. Další rok se naši žáci zúčastnili krajského kola hry Plamen, zde obsadili 3. místo. Sboru byl předán traktor Zetor 40 od MNV. Traktor slouží jak pro obec tak pro všechny naše občany. O rok později se opět plánuje rekonstrukce požární zbrojnice, plány k ní připravil pan Václav Beránek z Vrtba.

Roku 1985 se družstvo mužů probojovalo do okresní soutěže. Pod vedením Františka Paška se umístili na 2. místě. Téhož roku bylo započato s adaptací požární zbrojnice.

V roce 1987 sbor slavil 80 let založení. Součástí slavností byla také soutěž požárních družstev. Je nutno připomenout, že poprvé v historii našeho sboru se soutěže zúčastnilo mladé družstvo žen ve složení Beránková Marie, Dobrá Hana, Mohelnická Dáša, Nová Alena, Pešičková Jana, Pešíková Iveta, Pešková Lída a Pokorná Pavla.

Dalšího roku se družstvo žen umístilo na 2. místě okrskové soutěže a tak mohlo postoupit do okresního kola, které se konalo v Městě Touškově a zde také zvítězili.

Od roku 1991 započali tradiční zájezdy na Hracholuskou přehradu ke společnému ukončení hasičské sezóny. V roce 1995 jsme uspořádali okreskovou soutěž a o rok později u nás proběhla podzimní část soutěže hry Plamen.

Rok 2001 se stal nešťastným pro naše auto. 15. dubna byla nabourána CAS 25. Naštěstí se jednalo o pár ohnutých plechů a nikomu se nic nestalo. Oprava vyřadila naši jednotku na několik měsíců z akceschopnosti. Díky této nehodě jsme zjistili, jak nedokonalé je pojištění našich řidičů.

Následující rok se nesl ve znamení velkých akcí. Stejného data, kdy k nám přišel Cyril a Metoděj, se na Hradčanském letišti nedaleko Mimoně sjelo 161 hasičských jednotek. 52,7 km dlouhé vedení v dálkové dopravě vody se stalo světovým rekordem. Náš sbor reprezentovali Hospr Lukáš, Nebeský Ondra, Pašek Petr a Ondra a Pokorný David. O dva dny a měsíc později tento nezapomenutelný zážitek vystřídala velká voda. Přišli první přívalové deště. Nejprve jsme pomáhali čerpat vodu v obci a 14. srpna 2002 jsme vyrazili na pomoc kolegům z Plzně.

 V roce 2003 jsme se výrazně podíleli na přípravách jarního kola hry Plamen, sjezdu starostů okrsku a v roce 2004 sjezdu starostů SDH okresu Plzeň-sever.

V posledních řádcích bych chtěl připomenout pořádání dětského letního tábora a to od roku 2005.

Vážení dámy a pánové na závěr mé správy mě dovolte, abych poděkoval/a všem členům našeho sboru i těm, kteří již nejsou mezi námi, za obětavou a poctivou práci vykonanou za uplynulých 100 let.

Tato zpráva byla zpracována na podkladě vedení kroniky našeho sboru od roku 1886 až do dnešní doby. Tuto kroniku vedli členové našeho sboru: páni Piškule Josef, Plic Josef, Zelenka Josef, Podlena Jaroslav, Korsa Jaroslav, Fišerová Šárka a Pokorná Pavla.